Co je to logo a co logotyp? Logo je grafický symbol, který vizuálně identifikuje společnost, jednotlivce, výrobek nebo událost. Pokud je tento symbol doplněn textem (názvem), jedná se o logotyp. Jestliže ho navíc zaregistrujeme, získáme kombinovanou obchodní známku.

Z hlediska terminologie, která nebyla dlouho jednotná, se dříve používal pro obrazové značky termín symbol, piktogram, emblém nebo ikona. Pro značky typografické byl určen termín logotyp (později z něj vznikl zkrácený termín logo) a značky kombinované byly označovány jako jako grafické značky nebo ochranné známky (trademark). Dnes používáme (víceméně nesprávně) pro všechny tři skupiny souhrnné názvy logo, logotyp nebo značka.

Tyto tři výše uvedené skupiny značek rozdělujeme do tří skupin podle jejich tvarové struktury:

• značky obrazové – např. Nike, Apple, Playboy (obr. 1–3)
  
• značky typografické – např. Wilson, Sony, Zanussi (obr. 4–6)
• značky kombinované – např. Plymouth, Minolta, NBC (obr. 7–9).

Psychologové zjistili, že existuje tvar, který je spotřebitelem vnímán nejpříznivěji – horizontálně orientovaný ovál, vyjádřený poměrem 2,25:1 (například značka Ford).

Jiné výzkumy zjistily, že z hlediska tvaru značky je pro spotřebitele mnohem jednodušeji zapamatovatelný a identifikovatelný abstraktní tvar. Konkrétní symboly, které vyjadřují konkrétní věc, jsou totiž zpravidla složitější. Navíc jsou konkrétní tvary většinou příliš obecné – ukazují židli, auto, střechu. Naopak abstraktní tvar je originálnější a jedinečnější. Díky tomu si jej spotřebitel dokáže snáze ve své mysli rekonstruovat. Slavná značka, kterou můžeme označit za abstraktní,
je Nike. Mimochodem – tento opěvovaný symbol byl v roce 1971 vytvořen Carolyn Davidsonovou a odměna za tento grafický unikát byla jen 35 dolarů.

Další z řady výzkumů prokázal, že tvar značky je pro vnímání a následnou identifikaci důležitější než její barevnost. Což je vlastně logické, přihlédneme-li k tomu, že pro značku vždy hledáme minimálně tři mutace – barevnou, černobílou a negativní. Nicméně některé značky, které mají barevnost přímo v názvu, toto pravidlo popírají, například Orange, Červený kříž nebo Blaupunkt. Návod na vytvoření ideální značky však neexistuje, komplex vlastností, které musí splňovat, je vždy příliš složitý a navíc pro každý subjekt zcela odlišný.

Než se dostaneme k historii značek, povězme si o tom, jaké podmínky by logo mělo splňovat.

 

Znaky kvalitního logotypu

Logo by mělo být:

POUŽITELNÉ
Logo bude v budoucnu použito na různých předmětech a meteriálech a vždy musí vypadat stejně, musí tedy splňovat několik technických kritérií:

• je čitelné i v malých velikostech
• je čitelné a funkční i v černobílém provedení
• lze jej zobrazovat inverzně
• je jasné a čitelné i po několikerém kopírování a faxování
• lze jej aplikovat na tiskoviny, reklamní předměty nebo třeba firemní vozy
• je tisknutelné na všech běžných tiskových strojích a nepotřebuje žádné speciální barvy
• obsahuje přiměřený počet barev (většinou dvě) a šetří váš rozpočet při ofsetovém tisku.

JASNÉ A ZAPAMATOVATELNÉ
Logo by mělo být rozpoznatelné a zapamatovatelné. Musí být vnímáno jako celek a nikoliv jako skupina detailů. Při druhém, třetím setkání s logem by měl stačit letmý pohled, aby bylo jasné,
o co se jedná.

ODPOVÍDAJÍCÍ OBCHODNÍM ZÁMĚRŮM
Pokud hezká značka neodpovídá vašim obchodním záměrům, bude spíše nefunkční přítěží.

JEDNODUCHÉ
Logotyp prezentuje jeden nápad, vtip, význam. Čím kratší text, tím jednodušší provedení loga.

NOSITELEM JEDNODUCHÉHO SDĚLENÍ
Vyjadřuje jeden postoj, jednu ideu. Značka, která „mluví“ hodně, podle toho také vypadá...

UNIKÁTNÍ
Logo nemusí být světově jedinečné, stačí když bude originální v oblasti vašeho podnikání.

 

Redesign značky

I když se nám podaří vytvořit značku téměř dokonalou, dříve nebo později je třeba přistoupit
k jejímu redesignu. Neustále, a čím dál rychleji, se totiž mění vizuální hodnoty veřejnosti. Naučili jsme se vnímat módní trendy a také jim podléhat. I když tyto vlny mají nárazový charakter a záhy je vystřídají jiné, zásadním způsobem ovlivňují náš vkus a naše vizuální preference – zjednodušeně řečeno, co se nám líbí a co ne. Přestože se okolní svět neustále komplikuje, značky mají přesně opačnou tendenci – zjednodušovat se (někdy se pro tento proces používá i termín grafická stylizace). To je způsobeno boomem informací a vjemů kolem nás, které musíme neustále vnímat. Začínáme proto používat selektované vnímání a začínáme tím méně komplikovaným. Čím jednodušší vizuální sdělení tedy vytvoříme, tím vyšší máme šanci, že si jej cílová skupina zapamatuje a rychjeji jej identifikuje.

Ke změně nebo redesignu značkytedy dochází zejména v těcto případech:

• subjekt se stal součástí jiného celku – fúze, prodej aj.
  
• zásadně se změnila situace na trhu – nová konkurence, změna cílové skupiny
• značka zestárne a přestane vyhovovat aktuálním estetickým hodnotám.

V současné době dosáhly mnohé značky takového stupně zjednodušení, že další stylizace již není možná – jako například logo Shell (obr. 10–16) nebo 3M (obr. 17).

Proto se jako způsob změny nebo zatraktivnění značky začal využívat efekt trojrozměrnosti doplněním odlesků a stínů (obr. 18–20).

U globální produktové značky je často třeba vytvořit jazykové mutace – příkladem je Coca Cola (obr. 21–23).

Dalším přikladem je tzv. sdílená identita, pro tento účel nám poslouží skupina ČP (obr. 24–26).

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že použít ke tvorbě loga oblíbený klipart z MS Office a připsat název nějakým líbivým písmem není nejvhodnější způsob tvorby loga (ani mně se tomu nechce věřit, ale několikrát jsem tomu byl před lety svědkem – motivací dotyčných bylo ušetřit za grafické studio: "takovou prkotinu přece zvládnu sám..." – a výsledek lze většinou označit za vizuální holokaust). Je třeba si uvědomit, že logo je jedno z prvních sdělení (mnohdy vůbec první), které
o subjektu veřejnost (zákazník, cílová skupina...) získá. Na první rande si člověk také nevezme staré roztrhané tenisky a košili se špinavým límečkem. A co si asi zákazník (obchodní partner) pomyslí, nabízíme-li své profesionální (kvalitní) služby (produkty) a při tom předáváme navštívenku s tím nejamatérštějším logem...

Tvorba loga je specifický obor a jeho návrhy nechejte skutečným profesionálům.

Kvalita zpracování

Velmi důležité je uložení loga do toho správného formátu. Tiskárna nebo reklamní agentura bude chtít logo v elektronické podobě a ve vektorech (v křivkách). Takové logo lze zvětšovat bez ztráty kvality. S logem na papíře nebo bitmapovým obrázkem v počítači mnoho nepodniknete. Mohu doporučit uložit logo do křivek a používat výhradně tuto verzi. Také "logo na disketě" ještě neznamená logo použitelné!

Na následujících řádcích se dozvíte něco o historii značek a log, toto téma je velmi obsáhlé a proto se dotkneme toho nejpodstatnějšího. Dozvíte se, kde se loga vzala a nakonec se můžete podívat, co některá světová loga symbolizují.

 

Pravěké grafitti

První prapředci loga zde byli už odnepaměti. Otisky rukou prastarých australských domorodců
u skalních kreseb můžeme chápat jako logo: "Tohle jsem vytvořil JÁ!" (obr. 27) .

Prapůvodně značky sloužily k označování dobytka. Jedna z nejstarších takto dochovaných značek sloužila k označování skotu Královskou zemědělskou správou kolem roku 1900 př. n. l. a byla nalezena v Egyptě v Khemuhetedově hrobce (obr. 28).

V té době se už i v Evropě používaly první značky. V Řecku si jednotliví výrobci značkovali vázy. Značky se buď malovaly (tzv. dopinti) nebo vykrajovaly do hlíny (tzv. graffiti). V Římské říši se zase sloužily značky mj. k označování cihel, tentokrát již modernější technologií pomocí razítka.

Erby – SPZ šlechty

Za předchůdce loga můžeme považovat i heraldiku. První heraldické znaky sloužily k odlišení rytířů v bojích a byly použity někdy v první polovině dvanáctého století při tažení do Palestiny. Heraldické znaky byly umísťovány na oblečení, vlajky a štíty a pomáhaly tak k vzájemnému rozlišování. Aplikace na štítu se stala základem erbů, tak, jak je známe dnes. Během staletí sloužily erby nejen k odlišení jedinců nebo rodů, ale zároveň umožňovaly deklarovat, z jakých částí je panství šlechticů složeno (tzv. erby víceznakové, viz níže).

Zpočátku si šlechta "udělovala" obsahy erbů sama, jejich obsah byl tvořen místem působiště nebo nějakou významnou událostí. Později tyto dostávala za významné činy od panovníka, jako např. Schwarzenkerkové, kterým byl erb v roce 1599 polepšen za zásluhy v dlouholeté válce o motiv havrana, který klove do hlavy Turka. (obr. 29). Z jednoho znaku v jednom poli se staly erby víceznakové také např. vzájemnými sňatky nebo díky početnému potomstvu a mnohdy se lišily pouze barevnou variací téhož motivu. Zástupcem samostatné kategorie tzv. "mluvících" erbů je rod Šternberků (něm. stern = hvězda), kteří od 13. století zůstali věrni prostému znaku zlaté hvězdy v modrém poli (obr. 30). Později vznikly i erby sídel a obcí, jako má například obec Bohdaleč (obr. 31).

Velkou roli v erbech měly samozřejmě barvy, i když i tady můžeme můžeme historicky vysledovat "módnost" – dle období, ke kterému se vznik vztahuje. Historický význam barev byl proměnlivý, nicméně barvy jako zlatá, stříbrná a černá byly často užívány v jakékoli době. Také záviselo na "objevech" nových barev a jejich dostupnosti. Kupříkladu ve středověké Anglii jistý král vydal dekret, jaké barvy oblečení jsou povoleny pro jednotlivé společenské vrstvy. Jejich porušení se trestalo i hrdelně! Až tedy uvidíte v nějakém historickém filmu o středověké Anglii sedláky pěkně barevně vyšňořené, nevěřte tomu, už by pravděpodobně viseli na nejbližší dřevině... Jen pro zajímavost: první barvy, které člověk začal ve starší době kamenné používat na "počmárání" skal byly bílá a černá (křída, uhel, ohořelé dřevo). Ty byly nejlépe dostupné. Jako další se objevila okrová (jíl, hlinka) a různé odstíny červené (ruda). Umění výroby barev bylo vždy velmi ceněné
a ještě relativně nedávno se předávalo jako rodinné tajemství. Během mnoha tisíců let byly objeveny postupy k získání dalších barev (ať už z různých nerostů či rostlin nebo později chemickou cestou) a dnes nám ani nepřijde na mysl, že ještě v historicky nedávné době mnoho lidí při jejich výrobě umíralo třeba na následky prudké otravy.

Boty nad vchodem – tady pracuje švec!

A už se historicky blížíme k logu – během středověku se ukázal další možný rozměr značky. Značky se začaly používat jako symbol zboží, které obchodník prodával. Například preclík se stal symbolem pekařů, bota zase symbolem ševců a tak dále. Jakkoliv stylizovaný uvedený prvek na vývěsním štítu budovy jasně deklaroval, jaké zboží může zákazník požadovat (obr. 32). Tento princip se dochoval až dodnes a je jedním z důležitých kritérií při vytváření značky. Drobní živnostníci byli sdruženi do jednotlivých cechů podle druhu činnosti (obr. 33 a 34). Z těchto signatur se později stala plnohodnotná loga. Postupem doby byly tyto značky více či méně stylizovány se snahou co nejvíce se odlišit od konkurence, bylo přidáno místo výkonu profese jméno mistra (tj. pána domu
a majitele dílny a vůbec toho, který nese hlavu na špalek – někdy doslova) a rané identifikační "logotypy" byly na světě. Jedním z typických příkladů přechodu cechovního symbolu
v plnohodnotné a mezinárodně srozumitelné logo je pošťácká trubka. Například toto logo je používané dánskou poštou od roku 1939, kdy autor Biilman Petersen porvé spojil symbol
království se symbolem pošty (obr. 35).

Místo jména a adresy – logo!

V době nástupu průmyslové revoluce ve druhé polovině 19. století už můžeme hovořit
o plnohodnotném logu.

Učebnicový příklad, kdy se logo vyvinulo z erbu, je firma Nestlé (obr. 36). Když se v roce 1814 ve Frankfurtu narodil v rodině nižší šlechty Heinrich Niestle, nikdo netušil, že tento budoucí lékárník povznese jméno rodu (a bankovní konto) výše, než kdokoli předtím. V roce 1843 si otevřel lékárnu ve frankofonní části Švýcarska a změnil si jméno na Henri Nestlé. V roce 1867 prodal poprvé jako náhradní produkt za mateřské mléko vlastnoručně vyrobenou moučku a v roce 1904 první mléčnou čokoládu. A protože rodinný erb obsahoval hnízdo (podle jména rodu – během staletí Nastlin, Nastlen, Nestlin, Nestlen – což znamenalo "hnízdečko", česky asi nejvýstižněji "Hnízdín"), přestěhoval se motiv do loga firmy.

Další příklad je přechod z cechovního erbu do moderního loga u firmy Wilkinson. V roce 1772 si kovář Henry Nock otevřel svoji vlastní kovárnu. V roce 1805 převzal podnik jeho zeť James Wilkinson a v roce 1887 založili jeho potomci "The Wilkinson Sword Company". Ke konci 19. století začala firma vyrábět psací stroje, jízdní kola a motocykly a v roce 1898 ohlásila patent na bezpečnostní holící břity. Logo firmy odkazuje na původní činnost a cechovní erb zakladatele podniku, tedy kováře mečů (obr. 37).

Modernizace loga – drobnými krůčky vpřed!

Roku 1989 založil Graham Bell svoji společnost a do loga vložil symbol svého jména (Bell = zvonek). Bellova společnost se zrodila se jménem, v němž zaznívá jeho nejcharakteristější vlastnost a dá se snadno zobrazit. Vždyť co dělá telefon? Zvoní! I když prošlo toto logo postupem doby mnoha úpravami, motiv zvonku zůstal nezměněn. Nejmarkantnější "přestavbou" prošlo logo v roce 1969
a jeho autorem byl slavný grafik a designér Saul Bass (1920–1996), který byl zároveň spoluvlastníkem firmy Bass & Yager (obr. 38–43).

Změna loga je mnohdy nutná u firem, u nichž se mění významně druh činnosti, jako např. u finské firmy Nokia (obr. 44–49). Tuto v roce 1865 založil Fredrik Idestam a zpočátku těžila a prodávala dřevo. O 15 let později začala s výrobou papíru. Časem podnikala i v gumárenském průmyslu
a kolem roku 1930 začala Nokia mj. budovat první telefonní sítě a v padesátých letech koaxiální kabely používané v radiových a televizních sítích. Ve druhé polovině 20. století firma začala podnikat i ve spotřební elektronice.

Na začátku byla žárovka

Relativní sci-fi značkou je na dobu svého vzniku velmi abstraktní logo firmy Philips. Když bankéřský synek a strojní inženýr Gerard Philips v roce 1891 získal otcův závod v Eidhovenu, začal časem vyrábět žárovky s uhlíkovými vlákny. Když se v roce 1895 stal společníkem jeho bratr, byla jejich firma největším evroským výrobcem žárovek. Na přelomu století již vyráběli všemožné elektrotechnické a elektronické produkty. Logo Philipsu bylo poprvé užito na obaly elektronek
v roce 1925 a vlnky symbolizují rádiové vlny a hvězdy daleký dosah těchto vln. Protože britský chemický koncern ICI již používal podobné logo, umístnili své logo do symbolu štítu a kola a doplnili názvem (obr. 50).

Zajímavou historii má i slavný "Jéňa Chodec". John Walker začar pracovat v krámku své matky
v Kilmarnocku již v patnácti letech. Kvalita whisky v té době silně kolísala a mladý John neodolal pokušení prodávavé lihoviny navzájem míchat, aby zajistil jejich stálou kvalitu. Když v roce 1857 zemřel, byly jeho "mix" whisky proslavené v širokém okolí. Jeho syn Alexandr se rozhodl chránit jejich "Old Highland Whisky" ochrannou značkou a jeho bratři John a George zavedli označení
s červenou a černou etiketou. Stále však nemohli najít vhodné logo, až k jednomu nedělnímu obědu přizvali malíře Toma Browna. Ten dostal nápad vytvořit siluetu jejich otce se jménem Johnnie Walker. Celý návrh loga byl hotov během jediného odpoledne (obr. 51 a 52).

Kde se vzaly tři pruhy?

Některá loga mohou zobrazovat přímo některé konkrétní vlastnosti výrobku – takovým je třeba logo Adidas. Adolf (Adi) Dassler se narodil v roce 1900 v německém Herzogenaurachu. Jako malé dítě vyzkoušel všechy možné druhy sportu a v roce 1914 se odešel učit na tři roky pekařem. Nicméně jako sportovec nebyl spokojen s tehdejší sportovní obuví (byla-li pro sport vůbec jaká)
a ve svém volném času se zajímal o možnosti, jak ji vylepšit. K tomu potřeboval odborné znalosti, takže časem věděl o obuvi víc, než leckterý švec. V roce 1920 si založil první malou dílnu
a vlastnoručně postavil stroj poháněný vlastní silou, který využíval k zaoblení rohů na podrážce.

Od roku 1924 mu pomáhá bratr Rudolf s řízením první továrny registrované pod jménem "Dassler Brothers Shoe Factory". Mají 25 zaměstnanců a vyrobí 100 párů bot denně. Poprvé na sebe mezinárodně upozorní v roce 1928 na Olympijských hrách v Amsterdamu, kde Adolf Dassler předvádí běžecké boty, které navrhl a vyrobil. Adolf od roku 1932 navštěvoval obuvnickou školu
v Pirmasens, zaměřenou na technologie. V té době to byla jediná škola na světě známá pro prvotřídní výuku technologií obuvi. V roce 1948 se bratři Adolf a Rudolf rozdělili a každý rozjíždí svou vlastní firmu: Adolf Dassler zakládá "Adidas", Rudolf Dassler zakládá "Puma A.G. ".

V srpnu 1949 je společnost "Adolf Dassler adidas Sport shoes" oficiálně zaregistrována a Adolf Dassler hraje první housle ve vývoji sportovní obuvi. Zdokonalil kopačky se špunty a krátce nato si nechal patentovat špunty šroubovací. Zajímavostí je, že mistry světa v kopané v roce 1954 se stalo mladé německé mužstvo i díky tehdy revolučním kopačkám Adolfa Dasslera (který byl tehdy oficiálním členem týmu jako technický manažer). Senzačně se probojovalo do finále, kde narazilo na tehdy bezkonkurenční reprezentaci Maďarska. Jenže kupodivu byli němečtí hráči u míče vždy dřív a měli na zmoklém trávníku mnohem lepší stabilitu. Po prohraném finále rozzlobení maďarští fotbalisté tvrdili, že před turnajem chtěli také tento Dasslerův vynález se špunty, ale vedením jim bylo nařízeno používat z ideových důvodů pouze nekvalitní a zastaralé maďarské kopačky!

A jak vznikly ty tři slavné pruhy? V dobách, kdy se hrálo těžkým koženým míčem a každá hlavička nacucaným míčem mohla znamenat pro hráče konec zápasu (v lepším případě), hráli tehdejší hráči v něčem, co v mnohém připomínalo dnešní pohorky. Dokonce většina tehdejších "profesionálních" kopaček měla ocelí nebo dřevem vyztuženou špičku, takže mnohý (i nechtěný) faul byl téměř likvidační. Adolf Dassler kopačky odlehčil, přidal k nim ohebnou, ale pevnou podrážku a celkově tím snížil váhu jedné kopačky z původních 600–630 gramů na neuvěřitelných 198 gramů! Ale hráči upozorňovali, že kopy placírkou nebo nártem do těžkého míče jsou s takovou "pavučinkou" na nohou mnohdy dosti bolestivé. Adolf tedy přišel se třemi zpevňujícími pruhy táhnoucími se od vnitřní strany přes nárt k vnější. Tyto přesky se tehdy staly charakteristickým znakem kopaček Adidas a alespoň symbolicky zůstaly na obuvi (a nejen na ní) dodnes.

Původní logo Adidas z padesátých let minulého století (obr. 53) bylo v roce 1972 přepracováno (obr. 54) a v polovině devadesátých let opět zmodernizováno (obr. 55). Starší logo "s tulipánem" se ale používá ještě dnes pro sportovní modely řady "Adidas Classic".

V současné době se loga stala součástí jakéhokoli produktu. Může jej mít kupříkladu fotbalový klub (obr. 56) i hudební skupina (obr. 57). Ukázkový příklad tzv. "osobního" loga pro sebe vytvořil Alfred Hitchcock (obr. 58).

 

Tudy asi ne...

Na závěr jsem si schoval několik ukázek "takylog", na které jsem narazil při brouzdání internetem. Jako první jsou to náhodně vybrané stavební firmy a připomínám, že ani v nejmenším bych si nedovolil snižovat kvalitu jimi poskytovaných služeb, nicméně některá jejich loga jsou... ehm.. ještě by na nich bylo třeba zapracovat :-o...

Stavitelství Morava (obr. 59) přímo vybízí k užití akronymu "SM", ale obávám se, že tato zkratka
u spotřebitelů na celém světě asociuje velmi odlišnou činnost (doufejme, že ani pro klienta nebudou tyto služby žádné SM). Další stavební firmu (obr. 60) bych podle loga pozval pouze
k podezdívce u garáže. A půvabný reliéf u dalšího loga (obr. 61) nám po třetím kopírování udělá
na faxu hezký slitek...

Nechci být podezírán z nekolegionality a opravdu nepatřím k těm, kteří kritizují práce svých kolegů, nicméně velmi smutné je, když takové logo pro sebe "vymyslí" samo grafické nebo reklamní studio a ještě má tu odvahu s ním vyjít dál než do vedlejšího pokoje (obr.62–67). Znovu připomínám, že program Word není pro práci profesionálního grafika vhodný. Ostatně, svěřili byste některé
z těchto namátkově vybraných "firem" tvorbu svého celoročního reprezentativního katalogu?

 

Logo prodává – pokud má co

Historie vzniku a vývoje log je často velmi zajímavá, jak graficky, tak historicky. Marketingový význam loga se v průběhu času významně lišil, nicméně v každé době záleželo na kvalitě produktu. Bude-li mít firma špičkové logo a její produkty nebudou kvalitativně srovnatelné s jinými produkty na trhu, značka ji nezachrání, naopak se může stát synonymem nekvality a dostat se z této nálepky trvá léta (podaří-li se to vůbec).

Pokud Vás toto téma zaujalo, najdete na následujících řádcích několik zajímavostí o vzniku slavných "značek".

-Ivan Kunovský-

 

	3M Firma byla založena v roce 1902 a její první artikl byl brusný papír. 3M znamená "Minnesota Mining and Manufacturing Co.".
	Alfa Romeo Značka Alfa Romeo je tvořena dvěma milánskými symboly: had rodiny Visconti v modrém poli (myšlenka, která napadla mladého návrháře technického oddělení, který pozoroval hada na věži Filarete, zatímco čekal na tramvaj na Piazza Castello) a červený kříž v bílém poli, uzavřené v kovovém kruhu s nápisy ALFA ("Anonima Lombarda Fabbrica Automobili") a ROMEO.

	Alianz Logo vzniklo z rodinného erbu a představuje orla.

	Audi Čtyři kruhy symbolizují spojení čtyř firem: Audi, DKW, Horch a Wanderer.
	Bacardi V roce 1862 vyvinul Facundo Bacardi v Santiago de Cuba metodu ke zdokonalení kořalky z cukrové třtiny. Pod střechou jeho palírny hnízdila velká kolonie netopýrů a protože netopýři platili v jeho rodném Španělsku za nositele štěstí, dal jednoho netopýra do znaku tohoto bílého Bacardi-rumu.

	BMW BMW je zkratka "Bayerischen Motorenwerke" a středový kruh symbolizuje rotující bílou vrtuli obklopenou modrou oblohou. Firma ve svých počátcích vyráběla letecké motory.

	Camel Když v roce 1913 vymýšlel Richard Joshua Reynold svoji novou reklamní kampaň, hostoval ve městě cirkus Barum & Bailey. Když velbloudi procházeli pod jeho okny, všimnul si na ulici pěkně vyvedeného plakátu s velbloudem. Tím se inspiroval a po velkém úspěchu kampaně již velbloud na krabičce zůstal.

	Cisco V roce 1984 založili Len Bosack a Sandy Lerner, absolventi Stanfordovy university, softwarovou firmu Cisco. V logu je zobrazen most Golden Gate v San Franciscu, který představuje bránu k Pacifiku, přeneseně "bránu k informacím" a název "CISCO" je konec jména tohoto města .

	Citroën V roce 1919 založil André Citroën svoji automobilovou dílnu. V logu jsou zobrazena dvě ozubená kola s šípovým ozubením.

	Danone Firmu založenou v roce 1919 pojmenoval Isaac Carasso po svém synu Dannym, jehož silueta se dostala i do loga.

	Ferrari Slavného vzpínajícího se koně věnovala továrně na automobily hraběnka Paolina Baracca a tento motiv z rodinného erbu se stal díky špičkovým vozům světoznámý.

	Goodyear Charles Nelson Goodyear umístnil do středu svého jména okřídlenou Merkurovu botu (sandál) a tento symbol štěstí mu měl zaručit prosperitu. Stalo se...

	Jaguar Poprvé se název Jaguar objevil v roce 1935, nejprve ovšem jako přídavné označení limuzíny S.S. 100 Jaguar, později se firma S.S. ("Standard-Swallow") celá přejmenovala na Jaguar a od názvu odvodila i logo skákajícího jaguára.

	KFC Firma KFC ("Kentucky Fried Chicken") si dala do svého znaku portrét Harlanda Sanderse, který vymyslel originální recept na pikantní fritovaná kuřata. Zakladatel KFC Pete Harman se s ním seznámil u jeho stánku na jednom gastronomickém veletrhu a jeho kuřata mu tak zachutnala, že na Sandersovi vymámil recept.

	Lacoste René Lacoste, tenisový vítěz Wimbledonu v letech 1925 a 1928, měl mezi přáteli přezdívku "krokodýl" a v roce 1923 mu kamarád Robert George přinesl sportovní overal s vyšitým krokodýlem pro štěstí, který se časem stal jeho poznávací značkou. Ještě v průběhu své profesionální kariéry založil oděvní firmu a jako první v ní prodával trikoty s krokodýlem.

	Mazda Oválné logo japonského výrobce automobilů je stylizované počáteční písmeno názvu Mazda, tedy "M".

	Mercedes Třícípá hvězda je nápad Gottfieda Daimlera a symbolizuje tehdejší výrobu dopravních prostředků pro vodní, pozemní a vzdušný provoz.
	Mitsubishi Lodní šroub složený ze tří diamantů symbolizuje tradiční obchodní ctnosti: odpovědnost, poctivost a národní porozumění.

	Nike Toto logo má symbolizovat křídlo antické bohyně Niké.

	Nivea Své jméno získala značka z latinského označení "nivis" (sníh) a vyjadřuje sněhobílou barvu krému.

	Playboy Logo zajíčka bylo vymyšleno během půlhodiny a jak se později vyjádřil Hugh Heffner, zakladatel časopisu Playboy, protože "i naši čtenáři dupou jako králíci". Později byl pro dodání exkluzivity králík "oblečen" do smokingu.

	Spar Symbol v kruhu symbolizuje jedli (holandsky "De Spar") a zkrácením toho slova i vznikl název společnosti.

	Subaru Tato značka zobrazuje Plejády a přneseně symbolizuje šest firem sloučených do jedné. Těchto šest hvězd je je ze souhvězdí nejviditelnějších (jako těchto šest firem ve svém odvětví).

	Tchibo Zakladatel Carl Tchilling-Hiryan složil tento název ze svého jména a slova "Bohnen" (zrnko – tedy kávové zrnko).
	Volvo Volvo znamená latinsky "valit se, kutálet se".

	Wella Název vznikl z německého slova "Wellen" (ondulovat, kadeřit) a žena s vlajícími vlasy zobrazuje fakt, že v počátcích se firma soustředila na kadeřnické přípravky.

	Yamaha Torakusu Yamaha začínal jako restaurátor hudebních nástrojů a v logu jsou zobrazeny tři ladičky hudebních nástrojů.

>zpět nahoru