V moderním světě patří tištěná reklama vůbec k nejstarším. Začínala se formulovat v začátcích devatenáctého století, kdy tisk pronikal k běžným lidem.
V počátcích byla reklama odděleně na samostatné stránce novin, kde lidé nalezli hlavně speciální nabídky či oznámení o nově otevřených provozovnách. Dnes můžeme v oblasti tiskových médií definovat stovky různých periodik, která přinášejí specifické cílové skupiny. Základním kritériem pro rozhodnutí
v tiskových médiích je cílová skupina, na kterou je médium zaměřeno. Nikdy
není důležitý počet čtenářů, pokud nejsou potencionálními konzumenty Vašich produktů. Až po tomto prvotním výběru je vhodné porovnávat časopisy či noviny, které mají nejlepší poměr cena/čtenáři.

První ucelenou velkou úspěšnou tiskovou kampaň, tak jak ji známe dnes, objednala
a financovala světoznámá firma Coca-cola roku 1902. Na počátku dvacátých let zavedla reklamní agentura Ayer & Son pevnou patnáctiprocentní provizi za zprostředkování tiskové kampaně, jejíž výše je určující dodnes. Čtyřicátá léta byla charakteristická metodou
"me too" – mně také, která vzbuzovala v každém dojem, že nabízené zboží rovněž nezbytně potřebuje. Padesátá léta v reklamě charakterizovaly zdůrazňované zvláštní obchodní vlastnosti tzv. unique selling proposition. Roky nadcházející přinesly každému výrobku zapojenému do velké reklamy osobní image (např. typický drsný muž kouří jedině cigarety zn. Marlboro). Budováním dobré pověsti firmy (goodvillu) se zabývaly firmy zejména v posledním desetiletí.

Naopak k negativním jevům (z hlediska morálky, nikoli prodeje) patří v posledních desetiletích tzv. barnumská reklama, což je označení pro vtíravou, přehnanou, bombastickou reklamu, v níž se přehánějí výhody nabídky zboží či služeb. V přeneseném smyslu je to i označení pro klamavou reklamu. Toto označení pochází od proslulého američana Taylora Barnuma (1810–1891), původně kolportéra, později novináře a vydavatele listu Herald of Freedom. Využíval tisku
k vytváření vlastního image, platil jiné novináře, aby o něm dobře psali, zřídil muzeum kuriozit, vlastnil zvěřinec i cirkus, kandidoval do Senátu, přednášel o tom, co je to humbuk, napsal autobiografii a knihu jak zbohatnout. Vyznával názor, že i negativní popularita může být cennou reklamou.

Tvorba tiskové reklamy je velmi specifický obor, což ostatně můžete sami posoudit na následujících stránkách.

-Ivan Kunovský-

 

>zpět nahoru